Tvořivost má smysl

Více o mě :)

Je legrační se popsat v pár větách :) Člověk se skládá ze spousty střípků, drobností, které když poskládáte, dostanete konkrétní osobu.

Jmenuji se Šárka, věkem se cítím na max. pětadvacet, ve skutečnosti mi je lehce přes třicet. Brzy budu maminkou chlapečka a holčičky. Miluju teplo, smích, tatarák a ruční práce.

Asi v šesti letech jsem dostala svou první vyšívací sadu. Na tištěné látce jednoduché dětské motivy, jehla a pár bavlnek. Babička mi tenkrát ukázala řetízek, přední a zadní steh. Jelikož jsem byla dítě neposedné a pravidelně si nemyla ruce, než na výšivku sáhnu, za pár týdnů na ní byly známky čokolády a jiných potravin. Možná mám svůj první výrobek někde schovaný.

Když mi bylo asi deset, poslouchala jsem o víkendech po obědě v rádiu čtené příběhy a u toho jsem pletla na ponožkových jehlicích svou první šálu. Vlna byla děsivě růžová a několikrát na ní byl uzlík, ale plést hladce celkem šlo.

Pamatuji si, že na druhém stupni byl jakýsi kroužek ručních prací. Lepili jsme z kousků kůže brože, háčkovali (ano i kluci) prostírání atp. V tu dobu jsem upletla svůj první svetr.

Háček a jehlice jdou tak ruku v ruce, pracuje se s vlnou (přízi jsem zkusila, ale není to můj šálek čaje), a protože mám teď doma kupu dětských hraček, mezi kterými by byly jehlice velice nebezpečné, vyšívací rám s jehlami zapíchnutými v látce taktéž, zatoužily moje ruce po háčkování. Díky internetu mám spoustu možností inspirace i nákupu předloh, také mi přijde háček mnohem bezpečnější (asi ta zahnutá špička mě uklidňuje).

Optimistický pohled na svět, vždycky může být hůř, nebrat se tak vážně - smích, spánek, zdravá rodina - pro mě nejdůležitější atributy.